Info tabule Zlatá cesta a Manský systém

Informační tabule se nachází u úvozu Zlaté cesty na pomezí Pernolce a Trnové. Uzavírá komplex tří objektů - kamenosochařského objetu tří křížů a odpočívadla věnovaného manům při tachovském hradě. Tento komplex tvoří základ pro budoucí dvorec experimentální archeologie.

Český stát v srdci Evropy představoval již od svých počátků jakýsi most mezi Východem a Západem a jeho poloha předurčovala jeho význam v evropské komunikační síti. V raném středověku mu byla určena nelehká úloha slovanské výspy proti expanzi říše germánských Franků. Častokrát postupovala francká vojska k jeho západním hranicím tvořeným hlubokým lesem.

Vojska krále Dagoberta táhla r. 631 k hranicím Sámovy říše k Wogastisburku ve třech proudech.

Sasko-fríský sbor Karla Velikého táhl roku 791 proti Avarům přes Čechy tam i zpět.

Při tažení Karla Velikého proti odbojným Čechům v r. 805 postupovala císařská armáda ve třech proudech, které pronikly českými hraničními lesy.

Můžeme tedy předpokládat, že v Čechách existovaly v té době stezky, po nichž se mohl přepravovat bez velkých potíží větší vojenský sbor, průběh těchto českých komunikací se ztrácí v nedostatku písemných pramenů.Za nástupců Karla Velikého se lokalizace komunikací z evropského západu k českým hranicím projasňuje. Císař Ludvík Pobožný, syn Karla Velikého, zmiňuje r. 839 komunikaci zvanouvia publica, která podle interpretace německých historiků vedla z Flander přes Frankfurt nad Mohanem a Würzburg až do Prahy.

Strategický význam cest byl ve středověku, stejně jako v každé době, obrovský. Zvláštnost Čech, prakticky celých obklopených pohraničním hvozdem, měla výhodu, že les značně přispíval k obraně státu. Rubem však bylo, že takto uzavřeným Čechám se tranzitní obchod vyhýbal. Oživení Norimberské cesty vedlo ještě za Jana Lucemburského k vytvoření tzv. Říšské silnice. Tato „silná cesta“ postupně překonala významem doposud nejfrekventovanější přístupovou cestu do Čech tzv. Řezenskou cestu.

Snahou Karla IV. bylo přivést do geograficky uzavřených Čech, kterým se dálkové obchodní cesty vyhýbaly, mezinárodní obchod a tím změnit celou ekonomiku českých zemí. Stará obchodní cesta vedoucí z bohatého Porýní na Norimberk a přes Drážďany na Krakov a Kyjev měla být oslabena novou hlavní obchodní tepnou z Norimberka do Prahy a dále na Brno, Vratislav a pak na Krakov a Kyjev nebo přes Bratislavu do Uher.

Císař Karel IV., který upřednostňoval Norimberk mezi říšskými městy se rozhodl povýšit cestu přes Tachov na hlavní směr pro cestování z Čech do Bavorska. Vydal nařízení, aby k volbě a korunovaci císařů byli čeští králové povinni jezdit z Prahy do Norimberku výhradně po cestě vedoucí přes Tachov a Bärnau (v Bavorsku).

Pro zvýšení bezpečnosti na cestě vytvořil Karel IV. v Horní Falci rozsáhlé území od hranic Čech až do blízkosti Norimberku, nazvané Bavaria trans silvam Boemicalem – Nové Čechy. Jako most do Čech k němu přičlenil české královské město Tachov i s jeho dalšími třiceti vesnicemi. To jednak utužovalo spojení Nových Čech s Čechami a jednak to posilovalo ekonomickou funkci Tachova. Tímto mocenským zajištěním dokončil Karel IV. projekt dopravní tepny Norimberk – Bärnau – Tachov – Plzeň – Praha.

Název Zlatá cesta neboli Guldene Strasse se poprvé objevuje v písemnostech úředníků českého léna Pernova (Bärnau) na počátku 16. století. Hans Uttelhofen se r. 1513 zmiňuje o královské cestě z Prahy do Norimberka, která se nazýváGulden strass.

Kryštof Gleissenthaler píše r. 1524, že se dozvěděl od pana Albrechta ze Šternberka hejtmana Plzeňského kraje a v Tachově, že v jednom urbáři v Praze našel údaj o cestě z Tachova do Pernova, jež se nazýváZlatá cesta.

Na nejstarší silniční mapě Evropy od norimberského kartografa Erharta Etzlauba z r. 1501 je schematicky vyobrazena jediná cesta z Norimberka do Prahy přes Weiden, Tachov a Plzeň.

Etzlaubův český protějšek Mikuláš Klaudyán na své mapě Čech z r. 1518 vede Zlatou cestu z Prahy přes Beroun, Žebrák, Hořovice, Zbiroh, Rokycany a Plzeň do Kladrub, kde se cesta větví. Severní větev pokračuje k hranicím z Kladrub přes Stříbro do Tachova, jižní z Kladrub na Bor a Přimdu.

© 2013 Terra Tachovia, realizaci a provoz zajišťuje KETNET s.r.o. (www stránky, internetové obchody, webové prezentace). Provozováno a hostováno na redakčním systému MODEli:na (www.cms-modelina.cz). Veškerý obsah je majetkem Terra Tachovia, jakékoliv kopírování a šíření obsahu webu je bez předchozí domluvy přísně zakázáno.

V případě potřeby se na nás obraťte prostřednictvím emailu: info@terratachovia.cz