Milník císař a král Karel IV., 1346

První z milníků je věnován Karlu IV.

Karel IV. byl zvolen římským králem r. 1346 ještě za života svého otce. Stalo se tak za podpory avignonského papeže Klimenta VI., jenž dosavadního císaře Ludvíka Bavora prohlásil za kacíře, uvalil na něho klatbu a prohlásil ho za sesazeného s císařského trůnu. V sedmičleném volebním kolegiu kurfiřtů  měli tehdy Lucemburkové dva hlasy: Jana Lucemburského a Karlova strýce trevírského arcibiskupa Balduina Lucemburského a Karlovu volbu se jim podařilo prosadit.  Sesazený a prokletý císař se však nikterak nechtěl vzdát a schylovalo se k válce.  Václav Hájek z Libočan o tom vypráví:  ...Toho také roku Karel, římský a český král, shromáždiv veliké vojsko lidu branného, táhl z Čech, chtě Ludvíkovi Bavorskému v jeho zemiech i jiným svým nepřáteluom škodu činiti. A když již byl s tím lidem v Tachově, přišly Ludvik, d»ař jemu noviny, že Ludvík, nepřítel jeho i vší církve svaté, vyjel byl z Mnichova, města svého, na lov do jednoho lesa, a tu zase se navracuje, spadl z koně a upadl na jeden pařez a od toho pádu že jest nazejtří umřel.

Nenadálou smrtí papežem prokletého císaře Ludvíka Bavora se válečná výprava podniknutá z Čech po Karlově královské korunovaci 2. září 1347 v Praze na podzim toho roku proměnila v slavnostní objížďku jihozápadního Německa a Porýní, při níž nový římský král přijímal holdování říšských měst v čele s Řeznem, Norimberkem, Štrasburkem a Basilejí.

Jednou ze základních snah krále českého a císaře Říše římské bylo posílení ekonomiky českých zemí. Přivedl do geograficky uzavřených Čech, kterým se dálkové obchodní cesty vyhýbaly, mezinárodní obchod a tím změnil celou ekonomiku českých zemí. Karlovo zaujetí pro budování bezpečných a dobře udržovaných komunikací bylo až s překvapivým smyslem pro technické detaily„silnice musí být průjezdná v šíři odpovídající vzdálenosti, kterou ulétne kámen ve velikosti pěsti vržený pravou rukou“.